Kuba Software

Cesta k vysokoškolskému studiu

V důsledku celosvětové pandemie COVID, jsem se rozhodl stručně popsat jaký dopad mělo mé onemocnění na vzdělávání a na začlenění se do kolektivu. Psáno v souladu GDPR.

V kojeneckém věku mi diagnostikovali westův syndrom, což je vzácný závažný epileptický syndrom, který má špatnou prognózu. Je horší než ten downův, protože je málo známý a vyskytuje se vzácněji. Jen velmi malé procento dětí nemá žádné následky, mezi ně patřím i já. Doktoři rodičům dávali špatné zprávy, že budu nevychovatelný, nevzdělatelný atd. což se naštěstí nesplnilo. V dětství jsem si často hrál se svou starší sestřenicí, což mi hodně pomohlo ve vývoji a v těžkých chvílích vždy byla a je mou oporou. Dva roky jsem chodil do speciální základní školy, poté do běžné základní školy. Poslední dva roky základní školy byly pro mě těžké, protože mně spolužáci ve třídě šikanovali za to, že jsem „jiný“ a předposlední měsíc na základce jsem si našel svého historicky prvního dobrého kamaráda, kterému jsem se svěřil s tím, jak jsem to měl se spolužáky ve třídě těžké. Předposlední rok na základní škole jsem prodělal mykoplazmovou meningoencefalitidu, tehdy mi život visel „na vlásku“ a přežil jsem ji bez následků. Na střední škole jsem prožil hezké období, učitelé se mi věnovali jak mohli a našel jsem si tam spoustu dobrých kamarádů, kteří mně nenechají v nouzi. Dnes normálně zvládám studium na vysoké škole, což bylo pro mě v dětství stejně nesplnitelné jako si přát být milionář.

Pokud vás můj stručný popis zaujal, tak se můžete dozvědět o mě něco víc v e-knize, kterou si můžete stáhnout kliknutím zde.